Pavoučí oči

Říjen 2016, Shrra

Lov na medvědy vynechávám a radši zpívám donekonečna „Brum, brum, brum, o čem se zdá medvědům.“ Tak se stalo, že z first killu Ursoca nemáme žádné veselé ani neveselé pojednání. Náš bývalý maskot a zásobitel dobrými vtipy Nebíčko se po přesunu na pozici guild mastera stal uzlíčkem nervů a zásobitelem nepříjemných skřeků a s mou mírně a vlídně míněnou žádostí o sepsání článku mě posílá tam, kam ani Nightfallen nepáchnou…

Poslední říjnový den si nařizuji budík na 19:45 a již v 20:20 se připojuji k jednotce, dlužno dodat, že Elerethe již řádně posekané a proklestěné. Pavoučí triatlon tornádo-jedový flek-běh nám vůbec nechutná. Tu si někdo odskočí do hlubin, tu dobře umístěným tornádem rozmetá bordel po instanci a tak nestačíme uklízet rozházené kosti. Korunu všemu nasazuje Arčán, který se na to už nemůže dívat a s Atalaxovým výpočtem na rtech agruje pavouka (když dám 941M za vteřinu, složím to sám, než to ke mně doběhne). Výpočet jako vždy naprosto správný, jen to provedení… Přes tuto komickou vložku se nám daří celkem obstojně tancovat na druhé plošině. Sice postupně odpadá jeden člen za druhým a končíme bez tanků, ale daří se nám Elerethe dostat na kolena a pak i pavoučíma nožkama nahoru. Progres +1.

Vzhledem k tomu, že je teprve 21:20, jdeme šťourat Il’gynotha klacíkama/šípama/všemožným-magickým-bordelem ™ do oka. Počáteční prohlášení optimistů „Tohle je nejjednodušší boss z těch pěti,“ je umocněn prvním pullem, kde jsme se namlsali na 25%. Další hodinu a půl se trápíme. Illy nás pravidelně každé 2 minuty zásobuje čerstvými disconnecty, friendly fire kolečka u srdce si sem tam taky někoho seberou, ale hlavně bojujeme se všudypřítomným pachem zkažených chapadel. Nálada upadá, takže poslední pull dáváme netradičně už v 22:50. Oko propíchnuto, srdce zadupáno do země.

Elerethe Renferal (H), Il’gynoth (H)

Draci? Jací draci?

Říjen 2016, Shrra

Dnešní nástup na raid mám stejný jako obvykle. Zatímco naše guilda ukládá k věčnému spánku Nythendru, já se pokouším uložit alespoň k dočasnému spánku dítě a ženu. Těžko říct, který progres je víc HC. Podobnost je samozřejmě čistě náhodná, ale zdá se mi, že Nythendra přece jen o něco málo zaostává v hurónském řevu a její packy nemají takový dosah. Na druhou stranu vede o prsa v zamořování místnosti všemožnými plyny a parazity. Ytar po pár pokusech rozdává loot a i já jsem po hodině úspěšný, byť mi jako obvykle z této aktivity nic do výbavy nepřibylo. Šedivý vlasy se nepočítají, nejsou DPS boost.

Na zbytek večera se už konečně můžu připojit na raid. Na řadě jsou další draci, takže večer je poněkud monotématický. Zapínám Exorsus, seřvu půl raidu, že nemá enchanty a gemy a s pocitem dobře provedené buzerace usedám. Za odměnu těm, co si drží v pořádku gear, pokládám na podlahu kyblík s lentilkama, co vůbec nejsou otrávené. Prvních pár pullů draci usedají a vzlétají, aby se dřív nebo později konečně dostali všichni spolu na jedno místo a sfoukli nás jako svíčku. Po čurpauze kolem desáté přestáváme na chvilku dělat blbosti a výsledkem je dostatečná zásoba masa pro Dalaran na týden. Kdo to dračí maso ale má furt žrát. V puse to vrže, vybuchuje a vůbec dělá všemožné vylomeniny. Nehodlám mít stejný počet zubů jako Anny po návštěvě u řidiče dodávky, takže se s povděkem přesouvám s ostatními na lov medvědů. Ten bude ale úspěšný až příště.

Nythendra (H), Dragons of Nightmare (H)

Bloudíme v mlze

Říjen 2016, Shrra

Při padesátém výročí založení Divadla Járy Cimrmana nelze nevzpomenout. Náš pondělní raid se dá s trochou nadsázky přirovnat k bloudění polární výpravy Čecha Karla Němce někdy v období před 5. dubnem 1909. Nabízím výtažek z fiktivního Ytarova zápisníku:

Emerald Nightmare: týden druhý, středa

Po překročení řeky ve Val’Sharah skáčeme do portálu. Dejmořinka brble, že nikdy nedriftoval a rozhodně s tím nehodlá začínat, ale dobře míněný kousanec do medvědí zadnice od Reveho ho katapultuje do Malfurionova portálu. Prohlídka Xaviova příbytku. Nic moc zařízeného, zjevně tu jen tráví víkendy.

Emerald Nightmare: týden druhý, pondělí

Druhé nakouknutí do Xaviova příbytku. Sice nemá nábytek, ale odkudsi z neviditelné dílny po nás lítají sekery, až někteří slabší jedinci uléhají k spánku. Pak uléhá i zbytek raidu. Nakonec to ale netrvá ani hodinu a posíláme démona do horoucích pekel a extatické výkřiky z nového lootu se mísí s nářekem umírajících a zvoněním vyhozených tisíců goldů za bonus rolly. Normal odfajkován. Zbytek večera vesele kopeme nožičkama do Nythendry na HC, ale chybí nám DPS.

Xavius (N)

Vzhůru k nočním můrám

Září 2016, Shrra

Vyexpeno, nakoupeno, povečeřeno, vykoupáno. S čistými ponožkami a spodním prádlem (aspoň u většiny osazenstva) usedáme před obrazovky, abychom nakoukli směle i trochu nesměle za brány Emerald Nightmare. Jak to vezmeme? Pěkně normálně postupně, ať neodejdeme potupně. Ytar nastudoval taktiky a tak teoreticky vyzbrojeni vyrážíme hned první den otevřených dveří do nového raidu, co si na nás Blizzard připravil. Na rozkoukání a druhou dobrou skládáme Nythendru, chvilku se potrápíme na bublinách u Il’gynoth, ještě o něco déle nás otravují skoky do hlubin kolem Elerethe Renferal, abychom za pět minut jedenáct ozkoušeli Ursoca. Kožich jsme pověsili do guildovní síně a z jeho tlapek má přeceda spolku přátel dobrého stravování Turm pěkné teplé papuče. Za první večer tedy 4/7 a jdeme spát s pocitem dobře odvedené práce. V pondělí to dorazíme a budeme čekat na další křídla.

Za Variana, za Azeroth

Srpen 2016, Shrra

Nad Azerothem se opět stahují mračna a zrada Lady Sylvanas pálí do morku kostí. Gul’dan a jeho Plamenná legie nabírají na síle a my po obsahově chudém Draenoru vyhlížíme se zdviženým obočím a zakaleným zrakem břehy Broken Isles. S novým elánem, nadějí a guild masterem brousíme sekery, hřebelcujeme neklidné koně. Naše řady se díky Nebíčkovým rekrutačním schopnostem pomalu rozrůstají a veteráni nachází ve svých zaprášených poštovních stránkách povolávací rozkazy. Ženy a matky našich dětí opět po několika měsících spořádaného rodinného života propukají v pláč a k zahnání deprese a samoty shromažďují v mrazácích kyblíky se zmrzlinou. Zvedají plačící ratolesti vysoko nad hlavu a střídavě prosí a vyhrožují. Lužánecký strom se zazelená chlorofylem a ne nějakým blbým felem. NEVYMĚKNEME!

Jsme česká casual guilda s dlouhou tradicí působící na serveru Thunderhorn. Zaměřujeme se převážně na PvE a raidy jsou pravidelně 2x týdně. Najdete u nás ale i PvP pozitivní jednince, na guildovní RBG to ovšem není. Jde nám o to si v klidu společně zahrát, bavit se, popovídat si, odreagovat se, zkrátka to moc nehrotíme. Věkový průměr je spíše vyšší, řada z nás má rodiny, děti, ale najdou se zde i mladší ročníky. V dobách největší slávy čítaly naše řady přes 100 aktivních hráčů a pravidelně raidovaly čtyři skupiny. V současné době zůstalo zdravé jádro těch, co mají pořád chuť si hrát a u manželek jim to ještě prochází.