Rodeo, kruhy a pijavice

Warheaven, říjen 2018

Pozor pozor, nové zprávy z progressu Lužánek! Pdáváme zprávu o našem počínání v Uldiru. Opětovně jsme se tam vrátili, odrovnat na vyšší obtížnost obtížné potížisty. Jelikož jsou Taloc a Matička mrtví, jali jsme se nyní v říjnu zaútočit nejprve na Fetid Devourera.

Splašený trojhlavý mameluk nám dával docela zabrat. Lítali jsme po jeho výběhu jak hadr na holi, hotové rodeo. Fetid se nedal zkrotit, běhal, kam chtěl, foukal na nás smrdutý dech nepředpokládatelným směrem a kopal zadníma jak splašené tele. Naši tanci, jinak též ostřílení cowboyové, dostávali pěknou čočku (ne luštěninu, ale nakládačku), jak už dlouho ne, avšak zkrocení a popravu Fetida nakonec přežili, ač samý škrábanec a boule. Naši bojovníci si po boji narovnávali čepice, opravovali prokopanou a pomuchlanou zbroj, healeři si utírali pot z čel a oddychovali jak po maratonu. Po boji se nálada zvedla a po drobných opravách, vzpamatování se z otřesů mozků a s radostí z lootu se vyrazilo dále.

Čekal na nás Zek´Voz. S tím jsme si hráli už v září, kdy se nám ho podařilo omráčit poměrně rychle, ale nyní byl čas ho zabít definitivně. Náš plán se zamlouval nám, ale nikoli jemu. Házel černá kola sem a černá kola tam, cákal po nás korupci se zárodky Strážců Yogg Sarona, po kterých po nás na zemi zase zůstávala kolečka, která se nesmí aktivovat, což jsme úspěšně a dlouho ignorovali a Strážci nás vždy vyexpedovali z místnosti. Zek´voz povolával i své jiné služebníky, ale tito nám tolik neškodili. Ke konci boje na nás ze zoufalství házel ze stropu koule, takže boj vypadal jak nějaká míčová hra. Až když všichni pochopili, že se nesmí šlapat do koleček vyvolávajících Strážce Yogg Sarona a že to Ryüko myslí ku*va smrtelně vážně, tak se zadařilo Zek´Voze dostat na zem a rozdupat mu krunýř na placku. S kruhy pod očima jsme svou činnost zakončili popíchnutím Vectise, ale ten nám vysál krev a sílu z žil s takovou rychlostí, že jsme ani nestačili mrknout.

No a jelikož se nám daří, tak po dni odpočinku jsme včera vlítli na Vectise, krvesajnou pijavici. Jak už je naší tradicí, tak to chvíli trvalo, než jsme přišli na způsob, jak krvecucáka vůbec přežít a pak mu teprve zasadit konečnou ťafku. Dlouho jsme omdlévali pod strašlivým krvesajným kouzlem, které skákalo z jednoho bojovníka na druhého. Healeři dělali, co mohli, avšak nedařilo se útoky a krvavá kouzla Vectise ustát. V průběhu boje na nás ve víru útočila otrávená krev, která na nás též stříkala po podlaze všemi směry a devastovala naše tělesné schránky. Kdo se včas neuhnul, vrzy se odporoučel k zemi. Opakovaně jsme útočili, taktizovali, až se nám konečně podařilo zkoordinovat náš postup, vyhnout se ničivým proudům krve a konečně ustát krvesajné ničivé a přeskakující kouzlo. Vectis padl, a rozprskl se jak rozšlápnuté nacucané klíště. Byť zbrocení vlastní i cizí krví, měli jsme radost povedeného počinu a nějakých těch cetek, co nám popadaly. Pijavice je mrtvá, ať žijí Lužánky!

Fetid Devourer (H), Zek´Voz (H) Vectis (H)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *