Avátar

Srpen 2017; Warheaven

Sargerasův Avatar nám dal zabrat. Jo, dal. Mořili jsme se s ním vcelku urputně. Nechtěl bych potkat skutečného Sargerase a poměřit s ním síly, byť by se ze své titánské velikost smrsknul na něco přiměřeně velkého. Už jsme to vzdávali, brečeli únavou, škemrali Milliwatta, aby to rozpustil, aby nás nechal odejít, ale on ne. Stále znovu a znovu, pokus za pokusem, Maidenka, zelená kola, velká zelená kola, výbuchy, propady podlahy, platforma a tornáda, bože ta tornáda, a pak smrt, bohužel naše. Už jsme mysleli, že není žádná naděje. Ale nakonec, nevím, čím to bylo, zda nám Milliwattík nalil do žil pár ampérů nějaké energie, ale cosi se v nás na poslední chvíli vzepjalo a prostě jsme Avatara posledním dechem sfoukli z té jeho ostrovní platformičky uprostřed felového jezírka. Bohužel nikdo neví, jak se nám to povedlo. Měli jsme z toho takovou radost, že jsme málem odešli a zapomněli na poslední překážku v Sargerasvě hrobce, Kil´jaedna. Mučení neskončilo, teprve začíná.

Fallen Avatar HC

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *